9. B (2010 -2019)


Třídní učitelka:
Mgr. Martina Dvořáková

rozvrh třídy




Exkurze deváťáků na místa naší smutné historie – 29. 4. 2019
V pondělí 29. 4. 2019 vyrazily 9. ročníky z Vodňanky do Terezína a Lidic. V rámci exkurze s tématikou 2. světové války žáci navštívili bývalé ghetto a věznici gestapa v Malé pevnosti Terezín. V Lidicích si pak připomněli tragické vypálení obce a osudy jejich obyvatel související s atentátem na Reinharda Heydricha. Ponurou atmosféru dotvářelo ještě zamračené a deštivé počasí. Někteří navíc podcenili „taktickou přípravu“ (nepodívali se do svých chytrých telefonů na předpověď počasí) a tak se mohli alespoň trošku vcítit do vězňů, kteří museli pracovat v mokrém oblečení. Vybíráme několik hodnocení z úst samotných deváťáků:
Andrea: „Bylo to dobré pro uvědomění, co to bylo za hrůzu. Průvodce v Terezíně byl dobrý – mluvil srozumitelně a bylo to poutavé.“
Holík: „Podle mě to bylo hezky udělané, hlavně Lidice. Byla to celkem velká vesnice a teď tam není jediný dům. Ale mohlo by se jet i do jiných táborů.“
Veronika: „Líbilo se mi tam. Muzeum v Lidicích bylo hrozně autentické, ale celkově si myslím, že má cenu na taková místa jezdit, protože se lidé musí poučovat a uvědomovat si.“
David: „Exkurze by byla ještě lepší, kdyby nepršelo. Určitě v této exkurzi pokračovat. Je dobré, aby každý věděl, co se dříve dělo.“
Klára: „Exkurze byla zajímavá. Dojem žádný nemám, je pozdě litovat lidi, co už dávno umřeli. Určitě si odnesu poznatky z historie, ale co bylo, bylo.“
Petra: „Měli by tohle vidět všichni, možná by si lidé uvědomili tu hrůzu a byli by rádi za to, co mají a kde žijí. Já jsem z toho byla velice nešťastná. Doma to na mě dolehlo ještě více. Jsem ráda, že jsem jela.“
Mgr. Pavel Študlar





“Přežila jsem gulag” – přednáška pro 9. ročník – 19. 2. 2019
Dne 19. 2. vyrazili žáci 9. na přednášku paní Věry Sosnarové Přežila jsem gulag. Paní Věra žáky přivítala a následně začala popisovat, jak se do gulagu dostala, jaké peklo cestou i v samotném gulagu zažila, jak to vypadalo v gulagu, co museli dělat a také jak se z gulagu dostala domů. Přednáška byla velice emotivní a plná hrůzných zážitků. Žáci během přednášky bedlivě poslouchali a autenticita příběhu žáky velmi zasáhla.






Deváťáci vyrazili do Budějovic vstříc své budoucnosti! – 9. 11. 2018
V pátek 9. 11. vyjeli žáci 9. ročníků do Českých Budějovic na Veletrh vzdělání a řemesel. Před samotnou návštěvou pavilonů s nesčetným množstvím prezentovaných škol a oborů je v rámci připomenutí 100 od konce 1. světové války (11. 11. 1918) čekala expozice „Léta zkázy a bolesti“ v Jihočeském muzeu. Poutavou výstavu však většina „účastníků zájezdu“ pouze (ne)trpělivě přečkala, protože myšlenkami byly již na budějovickém výstavišti, kde se možná dnes rozhodlo o jejich budoucnosti. Až na výjimky si děváťáci nabrali množství propagačních materiálů a někdo již má díky dnešnímu dopoledni o svém dalším působišti jasno.
Akce splnila svůj účel, nikdo se neztratil (i když trojice děvčat v labyrintu stánků na chvíli zabloudila a přišla později na sraz) a užili jsme si společný den!




Barevné vyučování – exkurze na Libín – 27. 9. 2018
Krásný podzimní den uvítal partnerské první a deváté třídy na autobusovém nádraží. Hned krátce po osmé hodině odjely děti dvěma autobusy na Sedýlko, kde začínal jejich partnerský výstup na Libín. Každý deváťák si vedl svého prvňáčka po modré turistické značce k vrcholu hory. Cestou si povídali, pozorovali zajímavosti okolní přírody. Na stanovištích házeli šiškami na cíl, stavěli domečky pro lesní skřítky nebo zvířátka, hráli hru Káně letí. Vystoupali sto třiceti osmi schody na libínskou rozhlednu, odkud si podle mapy ukazovali jednotlivé okolní hory, města, vesnice, lomy apod. Bylo teplé počasí, nefoukalo, dobrá viditelnost umožnila vidět i vrcholky Alp. Po krátkém zjištění znalostí prvňáčků si domů odnášeli na památku pohlednice Libína nebo okolních šumavských kopců. Po práci by měl následovat odpočinek – starší kamarádi rozdělali oheň a společně si opekli vuřty namísto svačiny. Moc všem chutnalo. Někteří si ještě opékali pečivo, povídalo se. Nakonec si dvojice malých a velkých kamarádů společně vyhodnotili zážitky. Ty si nalepí následně do žákovské knížky. Cesta z kopce dolů byla svižnější, i když smutnější. Deváťáci šli totiž zpět do školy pěšky, a prvňáčkům se bez nich cestou na parkoviště autobusu na Sedýlko stýskalo. Jízda proběhla už v družném hovoru malých školáků. Celá exkurze v rámci Barevného vyučování přispěla k navázání kamarádských vztahů a společné zážitky pomohly oběma skupinám stmelit kolektivy.